Julius II.

Jeho Svatost Julius II.
216. papež
Portrét papeže Julia II. od Raffaela Santiho (v letech 1511–1512)
Církev	římskokatolická
Zvolení	1. listopadu 1503
Uveden do úřadu	26. listopadu 1503 (intronizace)
Pontifikát skončil	21. února 1513
Předchůdce	Pius III.
Nástupce	Lev X.
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	1481 světitel Sixtus IV.
Kardinálská kreace	15. prosince 1471 kreoval Sixtus IV.
Osobní údaje
Rodné jméno	Giuliano della Rovere
Datum narození	5. prosince 1443
Místo narození	Albisola, Janovská republika
Datum úmrtí	21. února 1513 (ve věku 69 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
Rodiče	Rafaello della Rovere
Blízká osoba	Lucrezia Normanni (matka Felice)
Potomci	Felice della Rovere
Příbuzní	Jan z Rovere (bratr) Sixtus IV. (strýc) Pietro Riario (bratranec) Girolamo Riario (bratranec) Girolamo Basso della Rovere (bratranec) Giovanna da Montefeltro (švagrová) František Maria I. z Rovere (synovec) Giulia Orsini a Girolamo Orsini, Signore di Bracciano[1] (vnoučata)
Seznam papežů nosících jméno Julius multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius II. (5. prosince 1443 – 21. února 1513), rodným jménem Giuliano della Rovere, přezdívaný „papež válečník“ (Il Papa Guerriero) nebo „papež hrozný" (Il Papa Terribile),^[2] byl římskokatolický duchovní, který úřad papeže zastával od roku 1503 až do své smrti v roce 1513. Nejvíce proslul svojí bojovnou politikou proti četným nepřátelům. Byl však také znám jako mecenáš umění a podporoval velké stavební projekty, například přestavbu baziliky sv. Petra (kterou financoval prodejem odpustků)^[3] či výzdobu Sixtinské kaple. Dále v roce 1506 vytvořil Švýcarskou gardu jako elitní jednotku pro svoji ochranu.