Jupiter (mytologie)

Jupiter
Socha Jupitera z konce 2. století, Guidonia
Synonyma	Iuppiter
Původ	římský
Význam	nebeské božstvo, vládce panteonu
Oblast uctívání	Římská říše
Období uctívání	cca 800 př. n. l. až 500 n. l.
Centrum kultu	Řím
Řecký ekvivalent	Zeus
je nejvyšší Římský bůh
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jupiter^{[pozn. 1]} latinsky a česky alternativně^[1] Iuppiter (skloňování Jupitera/Jova, Jupiteru/Jovovi atd.), je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu. Byl hlavním bohem starověkého Říma od jeho založení do christianizace Římské říše. V rámci interpretatio graeca byl od 6. století př. n. l. ztototožněn s řeckým Diem a v římské literatuře a umění převzal jeho mytologii a ikonografii. Za jeho rodiče tak začali být považováni Saturn a Ops, jeho sourozence Neptun, Ceres, Pluto, Vesta a Juno, která je zároveň jeho manželkou, a za jeho dceru Minerva. Tento vliv byl také zprostředkován skrze etruského nejvyššího boha Tinia.

Etymologicky a strukturálně odpovídá různým indoevropským bohům nebes, jako je oskijský Diovem, umbrijský Juve, řecký Zeus, védský Djaus, germánský Tiwaz a litevský Diēvas. Italičtí a řečtí bohové nebes, včetně Jova, však na rozdíl od svých protějšků jsou vládci panteonu a hromu.^[2]

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>