Karbokation je ion s kladným nábojem na atomu uhlíku. K nejjednodušším případům patří methenium (CH+ 3), methanium (CH+ 5) a vinylový kation (C2H+ 3). Existují také karbokationty s více nabitými uhlíky, například ethylenový dikation (C2H2+ 4).[1]
Do začátku 70. let 20. století se všechny karbokationty označovaly jako karboniové ionty.[2] V současné definici Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC) je karbokation jakýkoliv kation se sudým počtem elektronů , který má významný kladný náboj na atomu uhlíku. Dále se dělí do dvou skupin podle koordinačních čísel nabitých uhlíkových atomů: pokud jsou tři, jedná se o karbeniový ion a v případě koordinačního čísla 5 jde o ion karboniový. Toto názvosloví navrhl George Andrew Olah.[3] Karboniové ionty mají tricentrické dvouelektronovédelokalizované vazby a jsou tak totožné s neklasickými „karbokationty“, které obsahují můstkovéσ vazby C–C nebo C–H. Jiné definice popisují 'karboniový ion' jako formálně protonovaný nebo alkylovaný alkan (CR+ 5, kde R je H nebo alkyl), čímž vylučují neklasické karbokationty, jako je 2-norbornyl.[4]
↑GRÜTZMACHER, Hansjörg; MARCHAND, Christina M. Heteroatom stabilized carbenium ions. Coordination Chemistry Reviews. 1997, s. 287–344. DOI10.1016/S0010-8545(97)00043-X.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Robert B. Grossman. The Art of Writing Reasonable Organic Reaction Mechanisms. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2007-07-31. Dostupné online. ISBN978-0-387-95468-4. S. 105.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑OLAH, George A. Stable carbocations. CXVIII. General concept and structure of carbocations based on differentiation of trivalent (classical) carbenium ions from three-center bound penta- of tetracoordinated (nonclassical) carbonium ions. Role of carbocations in electrophilic reactions. Journal of the American Chemical Society. 1972, s. 808–820. DOI10.1021/ja00758a020.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SOMMER, J.; JOST, R. Carbenium and carbonium ions in liquid- and solid-superacid-catalyzed activation of small alkanes. Pure and Applied Chemistry. 2000-01-01, s. 2309–2318. ISSN1365-3075. DOI10.1351/pac200072122309.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.