Kosovo

Kosovská republika Republika e Kosovës (albánsky) Република Косово/Republika Kosovo (srbsky)
vlajka znak
Hymna Himni i Republikës së Kosovës
Geografie
Poloha Kosova
Hlavní město	Priština (Prishtinë, Приштина)
Rozloha	10 887 [1] km²
Nejvyšší bod	Djeravica (Đaravica, Gjeravice, Ђеравица) (2656 m n. m.)
Časové pásmo	SEČ
Poloha	42°33′ s. š., 20°50′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 761 985 [2] (151. na světě, 2022)
Hustota zalidnění	170 ob. / km²
Jazyk	albánština a srbština (oficiálně rovnoprávné),[3] regionálně bosenština, turečtina, romština.
Národnostní složení	Albánci (92 %), Srbové (4 %), Goranci, Makedonci, Romové
Náboženství	95% sunnitský islám, pravoslaví, katolictví
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Mezinárodní status	částečně uznaný nečlenský stát OSN de jure součást Srbska
Vznik	17. února 2008 (vyhlášení nezávislosti na Srbsku uznána pouze částí členů OSN)
Prezident	Vjosa Osmaniová[4]
Premiér	Albin Kurti
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	15 766 USD (100. na světě, 2023)
Giniho koeficient	29 (2017)
Mezinárodní identifikace
MPZ	RKS
Telefonní předvolba	+383[5]
Národní TLD	.xk
multimediální obsah na Commons

Kosovo^[6] (albánsky Kosova, srbsky Косово/Kosovo), plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě. Je vnitrozemským státem ležícím ve středu Balkánu, na severu a východě sousedí se Srbskem, na jihovýchodě se Severní Makedonií, na jihozápadě s Albánií a na západě s Černou Horou. Většině středního Kosova dominují rozsáhlé roviny a pole Metochije a Kosova pole. Na jihozápadě se zvedá pohoří Prokletije a na jihovýchodě Šar planina. Kosovo má rozlohu 10 887 km² žije zde asi 1,8 miliónu obyvatel, hlavním a největším městem je Priština. Albánci tvoří 92 % obyvatel, Srbové 4 %.

Ve 4. století př. n. l. se na území Kosova objevil kmen Dardanů, který založil Dardanské království. Později bylo v 1. století př. n. l. připojeno k Římské říši. Území zůstalo součástí Byzantské říše a v 6.–7. století n. l. čelilo slovanským migracím. V ovládání se střídala Byzanc a První bulharská říše. Ve 13. století se Kosovo stalo součástí srbského středověkého státu a sídlem srbské pravoslavné církve. Osmanská expanze na Balkán na konci 14. a v 15. století vedla k úpadku a pádu srbské říše; za jeden z rozhodujících momentů je považována bitva na Kosově poli v roce 1389. Srbské dynastie, především Brankovićové, vládly v Kosovu po značnou část období následujícího po bitvě. Po druhé bitvě na Kosově poli Kosovo plně ovládla Osmanská říše, která zde vládla téměř pět století až do roku 1912. Kosovo bylo centrem albánské renesance a zažilo albánská povstání v letech 1910 a 1912. Po balkánských válkách bylo postoupeno Srbsku a Černé Hoře a stalo se autonomní provincií v rámci Jugoslávie. Napětí mezi albánskou a srbskou komunitou v Kosovu přetrvávalo po celé 20. století a občas vyústilo v rozsáhlé násilnosti, které vyvrcholily kosovskou válkou v letech 1998 a 1999, která vedla ke stažení jugoslávské armády a zřízení dočasné správní mise OSN v Kosovu.

Kosovo 17. února 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku^[7] a od té doby ho jako suverénní stát diplomaticky uznalo 102 členských států OSN. Ačkoli Srbsko Kosovo jako suverénní stát oficiálně neuznává a nadále jej prohlašuje za svou autonomní provincii Kosovo a Metohija, v rámci Bruselské dohody z roku 2013 uznává vládní pravomoc kosovských institucí.^[8]

Kosovo je rozvojovou zemí s ekonomikou s vyššími středními příjmy. Od počátku finanční krize v letech 2007–2008 zaznamenává podle měření mezinárodních finančních institucí v posledním desetiletí stabilní hospodářský růst. Kosovo je členem Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Benátské komise, Mezinárodního olympijského výboru a požádalo o členství v Radě Evropy, UNESCO, Interpolu a o status pozorovatele v Organizaci islámské spolupráce. V prosinci 2022 podalo Kosovo formální žádost o členství v Evropské unii.^[9]