Back Manuel I Komnenos AF Manuel I. (Byzanz) ALS Manuel I Comneno AN مانويل كومنينوس Arabic مانويل كومنينوس ARZ Manuel I Comnenu AST بیرینجی مانوئل AZB Мануіл I Камнін BE Мануіл I Камнін BE-X-OLD Мануил I Комнин Bulgarian
| Manuel I. Komnenos | |
|---|---|
| Byzantský císař | |
 Miniatura z druhé poloviny 12. století znázorňující Manuela I. Komnena | |
| Doba vlády | 5. dubna 1143 – 24. září 1180 |
| Narození | 28. listopadu 1118 Konstantinopol |
| Úmrtí | 24. září 1180 (ve věku 61 let) Konstantinopol |
| Pohřben | Klášter Krista Pantokratora, Konstantinopol |
| Předchůdce | Jan II. Komnenos |
| Nástupce | Alexios II. Komnenos |
| Manželky | Berta ze Sulzbachu Marie z Antiochie |
| Potomci | Marie Anna Alexios II. Komnenos |
| Dynastie | Komnenovci |
| Otec | Jan II. Komnenos |
| Matka | Irena Uherská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Manuel I. Komnenos (řecky Μανουήλ Α' Κομνηνός, Manouēl I Komnēnos; 28. listopadu 1118 – 24. září 1180) byl byzantský císař z dynastie Komnenovců, jenž panoval v převratném období dějin Byzance a východního Středomoří.
Manuel usiloval o obnovu někdejší slávy a velmocenského postavení byzantské říše a proto prováděl energickou a ambiciózní zahraniční politiku. V průběhu své vlády uzavřel spojenecké svazky s papežem a sílícími západními státy, vpadl do Itálie, zdárně se vypořádal s průchodem účastníků druhé křížové výpravy byzantským územím, vynutil si poddanství antiochijského knížectví a udržoval přátelské styky s jeruzalémským královstvím. Ve spojení s jeruzalémskými vládci čelil muslimské ofenzívě ve Svaté zemi a svým námořnictvem podpořil společnou invazi do Egypta, ovládaného Fátimovci. Kombinací diplomacie a agresivních vojenských tažení, namířených proti nepřátelům na západě i na východě, Manuel přetvořil politickou mapu Balkánu a východního Středomoří. Nicméně ke konci Manuelovy vlády byly jeho úspěchy na východní hranici znehodnoceny vážnou porážkou u Myriokefala, která byla z velké části důsledkem jeho nadměrného sebevědomí, neboť nerozvážně napadl dobře opevněné seldžucké Turky.
Manuel byl znám tím, že dokázal v těch, kteří mu sloužili, vzbudit velkou míru oddanosti ke své osobě. V historickém díle sepsaném Manuelovým tajemníkem Ioannem Kinnamem je vychvalován jako hrdina, jenž oplýval všemi myslitelnými ctnostmi. Kladného hodnocení se Manuelovi dostalo rovněž od kritičtěji píšícího dějepisce Nikety Choniata a výtečné pověsti se těšil i u západních křižáků, s nimiž udržoval čilé kontakty. Moderní historikové se však o něm zmiňují méně pozitivně, přičemž někteří z nich tvrdí, že své velké moci nedosáhl vlastním přičiněním, nýbrž ji nabyl zásluhou svých předků. V souvislosti s tím upozorňují na rapidní pokles byzantské moci po Manuelově smrti a příčiny tohoto úpadku spatřují již v době jeho vlády.