Maximianus | |
---|---|
Narození | 240 nebo 250 Sirmium |
Úmrtí | červenec 310 Marseille |
Povolání | politik |
Nábož. vyznání | náboženství ve starověkém Římě |
Choť | Eutropia |
Děti | Flavia Maximiana Theodora Fausta Maxentius[1][2] Constancius I. Chlorus |
Rodiče | Diocletianus |
Příbuzní | Diocletianus a Carausius (sourozenci) Flavia Julia Constantia, Anastasie (sestra Konstantina I. Velikého), Eutropia, Julius Constantius, Flavius Dalmatius[3] a Flavius Hannibalianus (vnoučata) |
Funkce | římský císař (286–305) římský senátor římský konzul |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marcus Aurelius Valerius Maximianus, známý též jako Maximianus Herculius (kolem 250? u Sirmia, Panonie[4] – červenec 310 Massilia, Galie), byl římský císař v letech 286–305, 307–308 a 310, jenž dlouhá léta působil jako spoluvládce zakladatele systému tetrarchie Diocletiana. V letech 285–286 zastával funkci Diocletianova caesara.
V současné historiografii se vyzdvihuje zejména Maximianovo vojevůdcovské nadání a naprostá loajalita vůči Diocletianovi.[5] Naopak za jeho slabinu bývá označován politický rozhled – několik neprozíravých kroků způsobilo nejen jeho pád, ale i jeho nevyjasněnou smrt.