Porod | |
---|---|
Novorozenec s matkou | |
Další informace | |
Odbornost | porodnictví |
Roční počet | 136 miliónů (2018)[1] |
Porod dítěte je zakončení těhotenství, kdy jedno nebo více dětí opouští dělohu průchodem pochvou nebo císařským řezem.[2] V roce 2018 se narodilo na celém světě asi 136 milionů dětí.[1] Většina porodů proběhne mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. Předčasným porodem před 37. týdnem těhotenství se narodilo asi 15 milionů dětí,[3] zatímco porodem po termínu (tj. po 42. týdnu) se narodilo mezi 3 až 12 procenty dětí.[4] V rozvinutém světě většina porodů proběhne v nemocnicích,[5] zatímco v rozvojovém světě se většina porodů koná doma dle tradice s podporou porodní asistentky.[6]
Nejběžnějším způsobem porodu je vaginální porod.[7] Zahrnuje tři fáze porodu: zkracování a otevírání děložního hrdla, vypuzování a narození dítěte a porod placenty.[8] První fáze se dělí na dobu latentní (žena se ještě nemusí plně věnovat kontrakcím), jejíž délka nebyla nikdy stanovena, a aktivní (žena se již musí plně věnovat kontrakcím), která obvykle nepřesahuje 12 hodin u prvorodiček a 10 hodin u vícerodiček. Délka druhé fáze se může značně lišit – od jedné kontrakce po až 3 hodiny u prvorodiček a 2 hodiny u vícerodiček.[9] Třetí fáze může trvat pět minut ale i přes hodinu.[10] První fáze začíná kontrakcemi dělohy doprovázenými bolestmi břicha nebo zad, které trvají přibližně půl minuty a objevují se každých 10 až 30 minut.[8] Bolest se postupem času stává silnější a častější.[11] Během druhé fáze dochází k vypuzení plodu pomocí kontrakcí.[11] Ve třetí fázi se doporučuje podvaz pupečníku po dotepání.[12] S bolestmi může pomoci řada metod, jako jsou relaxační techniky, analgetika či spinální anestezie.[11]
Většina dětí se rodí hlavičkou napřed; asi ve 4 % se rodí nejprve nožičky nebo hýždě, což je označováno jako porod koncem pánevním.[11][13] Hlava obvykle vstupuje do pánve obličejem k jedné straně a poté se stáčí obličejem dolů.[14] Během porodu může žena jíst a libovolně se pohybovat. V první fázi porodu se nedoporučuje tlačit, klystýr rovněž není doporučen.[15] I když se běžně provádí nástřih hráze, obecně není vhodný.[11] WHO dnes naopak doporučuje prevenci poranění hráze (svobodná volba porodní pozice i v druhé době porodní, masáž hráze, teplé obklady, aktivní ochrana hráze rukama poskytovatelem péče). Není doporučeno holení rodičky ani kontinuální kardiotokografie u zdravých těhotných žen. K poslechu srdečních ozev plodu je naopak doporučen Pinardův stetoskop nebo Dopplerův ultrazvukový přístroj. [16]
V roce 2012 bylo provedeno císařským řezem 23 milionů porodů.[17] Ačkoliv se císařský řez běžně doporučuje u porodů dvojčat, podle studií nebyl nikdy prokázán rozdíl ve výsledcích u nekomplikovaných těhotenství po 37. týdnu těhotenství mezi skupinou žen, u nichž bylo vyčkáno na spontánní začátek porodu, oproti skupině, jejíž porod byl proveden lékařsky (ať už císařským řezem nebo vyvoláváním).[18] Dítě v poloze koncem pánevním je také obvykle možné porodit vaginálně. Dosud známé studie prokázaly, že porod koncem pánevním provedený plánovaným císařským řezem je o něco bezpečnější pro dítě, než spontánní vaginální porod. Je zde však o něco nižší bezpečnost pro matku a pravděpodobné dlouhodobější dopady na zdraví dítěte. [19]Císařský řez se doporučuje při známkách tísně plodu nebo v případě, kdy žena trpí tokofobií (patologickým až chorobným strachem z porodu). Hojení při tomto způsobu porodu trvá déle.[11]
V důsledku komplikací při těhotenství a porodu umírá každoročně asi 500 000 matek, sedm milionů žen má vážné dlouhodobé problémy a 50 milionů žen má po porodu zdravotní následky. Většina z nich se týká rozvojového světa. Komplikace zahrnují nepostupující porod, krvácení po porodu, eklampsii a horečku omladnic.[20] Mezi komplikace u dítěte patří nedostatek kyslíku při narození, porodní poranění plodu, porodní nezralost a infekce.[21][22]