Prales

Prales (synonymum pro původní či primární les) ve volnějším (a dnes častěji užívaném) pojetí je člověkem v podstatě neovlivněný les, kde druhová skladba a prostorová struktura odpovídají poměrům stanoviště, tzn. nejpotenciálnějšímu přirozenému stavu (blíží se klimaxu). Za původní les (prales) lze označit i lesy, které byly v minulosti částečně člověkem ovlivněny, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozeného směru vývoje a stopy takového zásahu nejsou již dávno patrné. Termín prales lze ztotožnit s označením „les původní“. Velmi vžité a tradiční je užívání termínu prales pro označováním některých lesů, které ve skutečnosti jsou „pouze“ lesem přírodním či dokonce lesem přírodě blízkým – např. „prales Mionší“, „Prales Bukačka“, „Rýchorský prales“ atd. Toto označení přírodních lesů je poměrně rozšířené a podporované turistickým průmyslem, regionálním patriotismem.^[1]

Opakem termínů prales nebo primární les je druhotný les. Evropské lesy patří mezi druhotné lesy.^[2]

Přísnější definice pralesa požadovala nulové ovlivnění člověkem. Podle takové definice na Zemi už de facto žádný prales neexistuje. I Amazonský prales obsahuje domestikované rostliny, které pěstovali původní obyvatelé^[3] a je z velké části jen několik století starý.^[4] Člověk svou činností ovlivňuje celou planetu tisíce let (z toho důvodu je spíše upřednostňována definice uvedená výše). V mnohých pralesích probíhalo vypalování porostů lidmi již před mnoha tisíci lety.^[5] Před několika tisíci lety (i v době ledové) byla také původní skladba lesa odlišná a i druhy stromů postupně migrují.^[6] Nové lesy také vážou více oxidu uhličitého než staré lesy, takže zanikání lesů (například přírodními požáry) a jejich obnova je pozitivním jevem.^[7]