Reference (lingvistika)

Reference je v lingvistice část výpovědi, jíž se vytváří souvztažnost výrazů v textu na dálku.^[1] Jde o referenci vnitrotextovou (endoforickou). Referencemi tedy mluvčí odkazuje posluchače k něčemu, o čem hovořil dříve (anafora), řidčeji také k tomu, o čem bude hovořit později (katafora). Zároveň jsou reference důležitým prostředkem ekonomie mluvení, aby mluvčí nemusel opakovat skutečnosti, které už jsou známé z předchozího textu. Právě vyváženost referencí – aby bylo zřejmé, která části textu spolu souvisejí, ale aby zároveň nebyl text zatížen přílišným opakováním – je jeden z významných prvků, který zajišťuje koherenci textu.

Příklad: Do tanečního sálu vstoupil podivně oblečený muž. Uvnitř už postávalo několik dalších lidí – stará paní s pivem, růžolící dívka v černých šatech a starší muž, pokuřující dýmku. Muž s puntíkovaným červeným šátkem se opovržlivě rozhlížel sálem. – Bez reference, např. ukazovacího zájmena, posluchač znejistí, zda třetí věta odkazuje k témuž muži jako první část výpovědi.

Referencí mimotextovou (exoforickou) je deixe, která neodkazuje k jiným částem textu, ale k okolnímu světu (já, ty, on, tohle, tento, onen, zde, tam…).