STS-103 | |
---|---|
Údaje o expedici | |
Loď | Discovery |
COSPAR | 1999-069A |
Členů expedice | 7 |
Počet výstupů do vesmíru | 3 |
Délka výstupů do vesmíru | 25 hodin, 13 minut |
Datum startu | 20. prosince 1999 0:50 UTC |
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA |
Vzletová rampa | LC-39A |
Délka letu | 7 dny, 23 hodin, 11 minut |
Datum přistání | 28. prosince 1999 0:01 UTC |
Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko |
Parametry dráhy | |
Perigeum | 563 km |
Apogeum | 609 km |
Doba oběhu | 96,4 minut |
Sklon dráhy | 28,5° |
Fotografie posádky | |
Zleva Foale, Nicollier, Kelly, Brown, Clervoy, Grunsfeld, Smith | |
Navigace | |
Předchozí STS-93 Následující STS-99 |
STS-103 byla mise amerického programu raketoplánů, konkrétně stroje Discovery v prosinci 1999. Byl to 96. start raketoplánu a 27. let Discovery. Hlavním cílem letu byla servisní mise k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu. Jednalo se o odštěpnou misi od původně plánované servisní mise 3. Vznik varianty 3A byl vynucen nenadálým selháním tří palubních gyroskopů (čtvrtý gyroskop selhal několik týdnů před začátkem mise, což Hubbleovi zcela znemožnilo provádět vědecká pozorování). Mise 3A nahradila všech šest gyroskopů, vyměnila senzor pro jemnou navigaci (Fine Guidance Sensor) s počítačem, instalovala Voltage/temperature Improvement Kit (VIK) – zařízení pro ochranu baterií před přebíjením – a opět vyměnila tepelnou izolaci.[1] I přesto, že nový počítač (25 MHz Intel 80486 s 2MB RAM) je z dnešního hlediska takřka muzejním exponátem, je stále 20x rychlejší než jeho předchůdce DF-224. „Nový“ počítač zvyšuje efektivitu tím, že umožňuje provádět některé početní operace přímo na palubě Hubblea, a také šetří náklady, jelikož umožňuje použití nových programovacích jazyků.[2]