Back Sigmund Freud AF Sigmund Freud ALS ፍሮይድ AM Sigmund Freud AN سيغموند فرويد Arabic ܙܝܓܡܘܢܕ ܦܪܘܝܕ ARC زيڭموند فرويد ARY سيجموند فرويد ARZ চিগ্মণ্ড ফ্ৰয়েড AS Sigmund Freud AST
| Sigmund Freud | |
|---|---|
 Sigmund Freud, v roce 1921 | |
| Rodné jméno | Sigismund Šlomo Freud |
| Narození | 6. května 1856 Příbor,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. září 1939 (ve věku 83 let) Londýn,  Spojené království |
| Příčina úmrtí | asistovaná sebevražda |
| Místo pohřbení | Golders Green Crematorium |
| Povolání | psychoanalytik, neurolog a esejista |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Témata | psychoanalýza a neurologie |
| Významná díla | Výklad snů Civilization and Its Discontents Totem and Taboo Three Essays on the Theory of Sexuality The Ego and the Id … více na Wikidatech |
| Ocenění | Goethova cena (1930) zahraniční člen Královské společnosti (1936) |
| Manžel(ka) | Martha Bernaysová (1886–1939) |
| Děti | Anna Freudová[1][2] Ernst Ludwig Freud[1][2] Martin Freud[1][2][3] Oliver Freud[2] Sophie Freud[2] Mathilde Freud[2] |
| Rodiče | Jakob Freud[3][2] a Amálie Freudová[2] |
| Příbuzní | Alexander Freud[1][2], Anna Freud Bernays[2][4], Pauline Regine Freud[2], Adolfine Freud[2], Marie Freud[2], Regina Debora Freud[2] a Julian Freud[2] (sourozenci) Edward L. Bernays (synovec)[1] Lucian Freud (vnuk) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sigmund Freud (6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Narodil se v Příboře, v německy mluvící židovské rodině pocházející z Haliče. Během jeho dětství se rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil takřka celý život. Zemřel v emigraci v Londýně, kam se krátce před smrtí uchýlil před nastupujícím nacismem.
Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. Okolo této terapeutické techniky rozvinul rozsáhlý teoretický systém popisující člověka z hlediska psychologického, filozofického i antropologického. Systém má několik větví, z nichž nejvýznamnější je pudová teorie (libido, vývojová stadia libida, narcismus, pud smrti), tzv. první topika (přání, výklad snů, oidipovský komplex, nevědomí, předvědomí, vědomí) a tzv. druhá topika (ego, superego a id). Velkou pozornost věnoval též kultuře a náboženství. Byl 3. nejcitovanějším psychologem 20. století.[5]
- ↑ a b c d e Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Kindred Britain.
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2022-11-10].
- ↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152