socha Svobody | |
---|---|
Základní údaje | |
Autor | Frédéric Auguste Bartholdi Gustave Eiffel Richard Morris Hunt |
Rok vzniku | 1886 |
Umělecký směr | neoklasicismus |
Kód památky | 100000829 |
Pojmenováno po | svoboda |
Popis | |
Výška | 46 m 47 m |
Materiál | měď ocel beton žula zlatá folie |
Umístění | |
Umístění | New York |
Stát | Spojené státy americké |
Zeměpisné souřadnice | 40°41′21,15″ s. š., 74°2′39,93″ z. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Socha Svobody | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Spojené státy americké |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, vi |
Odkaz | 307 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1984 (8. zasedání) |
Rejstřík památek | 100000829 |
Socha Svobody je obrovská neoklasicistní socha nacházející se na Liberty Island (Ostrov svobody) v newyorském přístavu ve Spojených státech. Tuto měděnou sochu, dar francouzského lidu obyvatelům Spojených států, navrhl francouzský sochař Frédéric Auguste Bartholdi a její kovovou kostru zkonstruoval Gustave Eiffel. Socha byla dne 28. října 1886 slavnostně posvěcena.
Socha představuje oděnou římskou bohyni svobody Libertas. Pravou rukou drží nad hlavou pochodeň a v levé ruce nese tabuli s nápisem JULY IV MDCCLXXVI (římskými číslicemi datum 4. července 1776), což je datum vyhlášení nezávislosti USA. Postava kráčí vpřed a u nohou jí při tom leží přetržený okov a řetěz, které připomínají zrušení otroctví.[1] Po svém posvěcení se socha stala ikonou svobody a Spojených států, vnímanou jako symbol vítající přistěhovalce připlouvající po moři.
Bartholdi se nechal inspirovat francouzským profesorem práva a politikem Édouardem René de Laboulayem, který údajně v roce 1865 poznamenal, že jakýkoli pomník vztyčený na počest nezávislosti USA by měl být správně společným projektem francouzského a amerického národa. Prusko-francouzská válka zpozdila postup až do roku 1875, kdy Laboulaye navrhl, aby Francouzi sochu financovali a USA poskytly místo a postavily podstavec. Bartholdi dokončil hlavu a rameno nesoucí pochodeň ještě předtím, než byl dokončen celý projekt sochy, a tyto části byly vystaveny za účelem propagace projektu na mezinárodních výstavách.
Rameno nesoucí pochodeň bylo vystaveno na Světové výstavě ve Filadelfii v roce 1876 a v letech 1876 až 1882 v parku na Madison Square na Manhattanu. Získávání finančních prostředků se ukázalo býti obtížným zejména pro Američany, a v roce 1886 byly proto práce na podstavci ohroženy nedostatkem financí. Vydavatel Joseph Pulitzer z deníku New York World zahájil sbírku na dokončení projektu a přilákal více než 120 000 přispěvatelů, z nichž většina přispěla méně než jeden dolar (v roce 2021 to odpovídá 30 dolarům). Socha byla postavena ve Francii, v bednách převezena do zámoří a na již hotovém podstavci sestavena. Stalo se tak na místě, kterému se tehdy říkalo Bedloe's Island. Dokončení sochy bylo oslaveno prvním newyorským průvodem a slavnostním posvěcením pod záštitou prezidenta Grovera Clevelanda.
Do roku 1901 sochu spravovala Rada pro správu majáků Spojených států amerických, poté ministerstvo války; od roku 1933 o ni pečuje Správa národních parků jako o součást Národního památníku sochy Svobody. Socha je významnou turistickou atrakcí. Přístup veřejnosti na balkon kolem pochodně je od roku 1916 zakázán.