Srem

Srem Srem / Srijem
Fruška gora
znak
Geografie
Status	historický region
Souřadnice	45°10′12″ s. š., 19°17′17″ v. d.
Rozloha	cca 7 000 km²
Nejvyšší bod	Crveni Čot (539 m n. m.)
Časové pásmo	GMT+1
Obyvatelstvo
Jazyk	srbština, chorvatština
Národnostní složení	Srbové, Chorvati
Správa regionu
Stát	Srbsko Srbsko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srem (srbsky Srem (Срем), chorvatsky Srijem, latinsky Syrmia, maďarsky Szerém, česky historicky Srěm) je historické území v nejvýchodnější části Slavonie mezi řekami Dunajem a Sávou. Uherská Sremská župa měla rozlohu 6865,8 km², po první světové válce připadla celá Jugoslávii a v jejím rámci byla posléze rozdělena mezi republiky Chorvatsko a Srbsko. Nazývá se podle starořímského města Sirmium, které se nacházelo v místech dnešní Sremské Mitrovice.

Většina Sremu je součástí Sremského (a okrajově Jihobačského) okruhu autonomní oblasti Vojvodina na severu Srbska. Nejvýchodnější okraj je součástí Bělehradu, v jehož rámci tvoří městské části Zemun, Nový Bělehrad a Surčin. Západní Srem pak v rámci Chorvatska tvoří téměř celé území Vukovarsko-sremské župy, okrajové části leží také v Osijecko-baranjské a Brodsko-posávské župě. Historickým správním centrem byl Vukovar, další střediska jsou v Chorvatsku Vinkovci, Županja, Ilok, v Srbsku Sremska Mitrovica, Ruma, Petrovaradin, Indjija a okrajově Bělehrad.

Za jugoslávské války byl západní Srem místem těžkých srbsko-chorvatských bojů (viz např. bitva o Vukovar). Srbské síly načas celou oblast ovládly, ale dohodou z roku 1998 se státní hranice vrátily do původního stavu.