Usir | ||||
---|---|---|---|---|
Bůh Usir | ||||
Hieroglyfický zápis |
| |||
Původ | egyptský | |||
Symboly | koruna atef, pilíř džed, hůl a důtky, mumie | |||
Partnerka | Eset | |||
Rodiče | Geb a Nut | |||
Děti | Hor, Anup | |||
Centrum kultu | Busiris, Abydos | |||
multimediální obsah na Commons | ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Usir, někdy též Usirev (řecky Οσιρις – Osiris, původní podoba jména snad byla Asar, Ausar nebo Ausare, jeho překlad je nejistý) je zpravidla staroegyptský bůh se složitým teologickým vývojem. V pozdní rozvinuté podobě svého kultu je bohem plodnosti, úrody a současně bohem zemřelých – vzkříšeným vítězem nad smrtí a králem podsvětní říše, kde mohou zemřelí žít věčným životem. Přestože z řady náznaků lze usuzovat, že Usir byl od počátku významnou postavou egyptského náboženství a významově je třeba jej předpokládat už pro nejstarší teologický koncept Devatera z Iunu, spolehlivě je doložen teprve v době 4. a zejména 5. dynastie.
Zatímco bohy pohřebního kultu soukromých osob byl především Chentiimentiu a Anup, usirovský mytologický okruh, jehož první doklady jsou známé z Textů pyramid, byl původně spojen výhradně s panovníkem: tvořil ideologický kontext královské moci, přesněji jeho pohřebního aspektu, v jehož rámci byl Usir chápán jako představitel věčné podsvětní podoby krále – vtěleného Hora. Od poloviny Staré říše byl Usir s ostatními podsvětními bohy ztotožňován (např. Chentiimentiuem a Sokarem) nebo je jiným způsobem asimiloval (Anup), Od doby Prvního přechodného období a Střední říše začal být prostřednictvím Textů rakví mýtus o Usirově (=panovníkově) cestě podsvětím a jeho zmrtvýchvstání vztahován na všechny zemřelé. Usir se tak stal jedním z nejuctívanějších staroegyptských bohů a tuto oblibu si udržel až do potlačení pohanských kultů křesťanskými římskými císaři.