Vlkodlak či Lykantrop je v evropských mýtech a folklóru člověk měnící se ve vlka, případně v hybrida člověka a vlka. Příčina tohoto statusu bývá různá, například kletba, specifické okolnosti narození nebo pokousání jiným vlkodlakem. Lidé měnící se ve zvířata, včetně vlků, jsou známi i v mimoevropských kulturách, většinou se jedná o šamany či čaroděje.
Nejstarší doklady o víře v lidi měnící se ve vlky pochází z antiky. V raném novověku byli vlkodlaci spojováni s čarodějnictvím a existují případy lidí, kteří byli zvláště ve Francii, Švýcarsku a Německu v 16. a 17. popraveni jako údajní vlkodlaci, například Peter Stumpp. Později v gotickém románu 19. století a pulpové literatuře počátku 20. století jsou prezentováni také zpravidla negativně. Později se vlkodlaci objevovali zpravidla ve fantasy a horroru a vznikl současný populární obraz vlkodlaka. Spolu s ním se také začalo ve fantastice používat slovo lykantrop pro lidi měnící se v jiné druhy zvířat.[1]
Lykantropie, přesněji klinická lykantropie, je také název duševního onemocnění, kdy člověk sám sebe vnímá jako zvíře, nejčastěji vlka.