Ferritin

Ferritin je globulární vnitrobuněčný protein, který se vyskytuje téměř u všech živých organismů, včetně bakterií, řas, vyšších rostlin a živočichů. Slouží jako hlavní zásobní forma železa u eukaryot i prokaryot, jelikož železo je pro buňky samo o sobě toxické. Navíc ferritin zřejmě usnadňuje i transport železa na místo potřeby. Ferritin se nachází ve většině tkání jako jako intracelulární cytosolický protein, ale malá množství jsou vylučována do séra,^[1] kde funguje jako nosič železa. Plazmatický ferritin je také nepřímým ukazatelem celkového množství železa uloženého v těle, a proto se sérový ferritin využívá v diagnostice jako marker anémie způsobené nedostatkem železa.^[2]

Ferritin je proteinový komplex skládající se z 24 podjednotek. Tyto podjednotky tvoří tzv. klec, uvnitř které je uloženo velké množství želených iontů. Ferritin bez železa se označuje jako apoferritin.^[3]

Byl objeven v roce 1934 českým akademikem Vilémem Laufbergerem. Agregací molekul ferritinu při patologických stavech vzniká hemosiderin, který má ovšem větší vaznost pro železo, které se z něj uvolňuje obtížněji.