Hokkien (/ˈhɒkiɛn/[1]) je dialekt jižního Minu (čínsky v českém přepisu min-nan, pchin-jinem mǐnnán). Pochází z Čínské lidové republiky, provincie Fu-ťien, z městské prefektury Čchüan-čou (čínsky pchin-jinem Quánzhōu, znaky 泉州). Patří do sino-tibetské jazykové rodiny. Nejvíce se jím mluví na Tchaj-wanu, kde se projevuje v subdialektu zvaném Tchajwanský hokkien nebo tchajwanština. Další oblasti, kde se používá hokkien jsou čínské diaspory v Malajsii, Singapuru, Indonésii, Filipínách a dalších částech Jihovýchodní Asie.