Lejch (v češtině se objevuje i francouzský termín lai a německý leich) je středověký žánr veršované poezie psané v lidovém jazyce. Lejchy měly obvykle osmislabičné metrum a často byly zpívány. První významnou autorkou lejchů byla Marie de France, která v letech 1165 až 1175 takto zpracovala dvanáct milostných bretonských příběhů.[1]