Peridotit | |
---|---|
![]() Peridotit | |
Zařazení | magmatická hornina |
Hlavní minerály | olivín, pyroxeny, v menší míře amfibol |
Akcesorie | magnetit, chromit, ilmenit, granát, flogopit nebo spinel |
Textura | středně až hrubozrnná |
Barva | zelená, šedozelená, černá |
Peridotit je magmatická hornina, která je pravděpodobně hlavní složkou svrchního pláště, tedy té části zemského tělesa, která se nachází pod zemskou kůrou. Peridotit je hrubozrnná, pomalu utuhlá, ultramafická hornina, která se často vyskytuje s gabrem. Peridotit bývá spolu s jinými ultramafity součástí ofiolitových komplexů, hornin oceánské kůry, které se obdukcí dostávají na povrch. Tvoří deskovité útvary a tělesa. Peridotity se často vyskytují jako xenolity v bazaltech.
Peridotity jsou tvořeny zejména olivínem, pyroxeny a amfiboly. Neobsahují křemen a téměř žádné, nebo jen velmi nepatrné množství živců.
Název peridotit je odvozen od drahokamové odrůdy olivínu, označované peridot, který se na prvních popsaných lokalitách těžil z této skupiny hornin. Termín zavedl L. Cordier v roce 1816[1] resp. 1848[2], původně s mírně odlišným významem bazaltu bohatého na olivín. Současné vnímání této horniny zavedl H. F. Rosenbusch v roce 1887.[1]