Karnitin | |
---|---|
strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | 3-hydroxy-4-(trimethylamonio)butanoát |
Triviální název | Karnitin |
Ostatní názvy | β-hydroxy-γ-trimethylamoniumbutyrát, DL-Karnitin |
Funkční vzorec | (CH3)3N+CH2-CH(OH)-CH2-COO− |
Sumární vzorec | C7H15NO3 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 461-06-3 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 162,207 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karnitin je kvarterní amoniová sloučenina a derivát aminokyselin lysinu a methioninu. Má důležitou roli v transportu mastných kyselin do mitochondrií.[1]
Vyskytuje ve dvou optických izomerech: D-karnitin a L-karnitin. Blíže nespecifikovaným označením karnitin se zpravidla míní L-antipod, který se v poslední době[kdy?] hojně používá jako potravinový doplněk (při hubnutí, sportování či v rámci prevence). D-antipod nemá v lidském těle žádnou fyziologickou funkci, ve velkých dávkách však inhibuje účinek L-karnitinu a působí proto toxicky. Přírodním izomerem je pouze L-karnitin, ten se podílí na přenosu mastných kyselin z cytosolu do mitochondrií, kde jsou oxidovány (tzv. beta-oxidace). Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem totiž nemohou procházet mitochondriální membránou samy o sobě. L-karnitin je syntetizován v játrech z aminokyselin lysinu a methioninu, obzvláště hojný je pak ve svalech. K syntéze je nutný askorbát – vitamín C.
Název „karnitin“ vznikl z latin. slova caro (gen. carnis) = maso, jelikož zde byl nalezen.